Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kalderáni a jejich stručná historie

27. 05. 2008 14:15:14
V rámci vývoje (který nebyl dokončen a zbylo z něj jen pár fragmentů - mezi jinými i následující text) sfici projektu vznikl i tento text o Kalderánské rase. Zařazení do kategorie experimentů jasně napovídá, že text nelze brát zcela seriózně.

Poprvé se zmínky o této existenci dostaly na Zem okolo roku 2035, tedy již dostatečně dlouho po migraci části populace na Měsíc. Jak informovala Mladá Fronta, poprvé na tuto mimozemskou civilizaci, která mimochodem neodpovídá zažitým představám o Ufu, narazila průzkumná loď euroasijské vesmírné společnosti (EAVS) v 51. sektoru Matheovy soustavy. Střet popisuje slavný český ufolog Přemek jako náhodné setkání s jakýmisy tvory se dvěma páry končetin, podobným ještěrkám. Co se ovšem vymyká všem představám je jejich způsob komunikace, natolik podobný té naší, že se mohli astronauté bez problémů s Kalderány domluvit. Použivají směs ruštiny a angličtiny, v tištěné podobě to vypadá sice strašně, ale s průměrně mluvícím občanem Země, ovladajícím alespoň jednu z řečí, se domluví.
Nyní se tak můžeme dozvědět o jejich existenci, stylu života, záměry do budoucna..
Vůdce Kalderánů, Simon von Gotuset, poskytl historicky první rozhovor pro mimosoustavní noviny. Z toho vyplývá, že se jejich rasa zrodila relativně nedávno, v 20tém století - díky tehdejším pokusům NASA, o kterých se širší veřejnost dozvěděla teprve loni. Při testovacím letu roku 1964 se za dosud ne zcela objasněných informací kosmické plavidlo NASA dostalo mimo Sluneční soustavu. Až nyní se můžeme dozvědět, že tehdy americké plavidlo havarovalo a při nárazu do neznámé planety a všichni kosmonauti zemřeli. Vzhledem k tehdejší politické situaci na Zemi se ovšem tato informace zamlčela. Ale silně siřičitý náklad kyseliny, který byl na lodi z důvodu známeho pouze nejvyšším představitelům NASA, se smíchal s vodou Kalderánského moře na jihu planety. Během cca 15ti let se za silných chemických reakcí vyvinul do té doby zcela neznámy organizmus, jehož nynější podoba nám nyní poskytuje rozhovor. Jak ale říká slavná chemička, žačka legendárního Edy chemika, není vyloučeno, že se Kalderání nacházejí pouze v jakémsi mezičase a jejich tělo se ještě bude vyvíjet.
Kalderánci žijí bohatým kulturním programem, ovšem slovo zábava si musíme v naprosto jiné galaxii představit jinak než u nás, rozhodně se tam nesetkáme s letními karnevaly či zimními plesy tak jako u nás. Velice je zde pozornost věnovaná umění, které má u nás nejblíže k označení abstraktní. V tomto směru je velice rozvinut směr podobný kombinací pozemského divadla s reality show. Nakonec, není vyloučeno, že cestovky časem svou pozornost přemístí z opalování se u Slunce směrem na Kalderánskou planetu a budete si moci udělat názor sami.
A co můžeme čekat do budoucna? Naši "vesmírní sousedé" byli natolik potěšení objevením logicky uvažující rasy mimo jejich planetu, že plánují co nejrychleji navázat s EAVS spolupráci a samozřejmě i návštěvu Země.
Na závěr ovšem bohužel musíme poznamenat, že ne všichni Kalderánci jsou natolik vstřícní. Puvodní obyvatele Jižní země mají nyní obrovské válečné problémy s odlišnou etnickou skupinou obyvající východní čast planety. Ti prošli při malé tragédii v chemickém výzkumném středisku chemickou reakcí častečně zatemňující logické myšlení. Naneštěstí byli tito z rozhodnutí tehdejšího vůdce přemístěni hromadně do zaostalé východní části. Navenek se tito lidé taktéž odlišují. Nezřídka žiji v ghettech, nepracují a vzhledem k nehodě v chemičce jsou již třetí generací černé barvy. Momentálně za pomoci zbraní bojují proti jižní populaci.

Autor: Jiří Opálka | úterý 27.5.2008 14:15 | karma článku: 5.68 | přečteno: 1021x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 13.75 | Přečteno: 268 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 6.19 | Přečteno: 134 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 7.63 | Přečteno: 242 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 2. Geochronológia a metóda rádioaktívneho uhlíka

Geochronológia - stratigrafia a rádiometrické metódy sú jedným z pilierov evolucionizmu. Aké sú ich predpoklady, problémy a obmedzenia? Aké sú konkrétne pochybnosti o metóde rádioaktívneho uhlíka C-14.

19.9.2017 v 19:43 | Karma článku: 5.64 | Přečteno: 117 |

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 1. Vedci sú veľmi skeptickí

Hlavné body polemiky svetonázorov. O čom sa diskutuje? Sú nejaké závery z polemík? Články z novej série nájdete v rubrike: Polemiky o evolúcii.

19.9.2017 v 17:12 | Karma článku: 8.54 | Přečteno: 206 |
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 720
zaměstnanec, hasič, lyžař, cynik, ... (doplňe si sami podle mých textů)


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.