Krátké zhodnocení třinácti let v systému českého školství.. bohužel není psáno v nadsázce.
netypicky pohled na tridu - zaci se tvari zaujate a v popredi je videt ucitel - MUZ Jiri Opalka
Nedávno se jeden mladý kluk rozhodl ukončit střední školu.. no rozhodl - musel, jelikož termín maturity se povážlivě přiblížil. Před čtyřmi lety, tedy v době, kdy končil základní školu, byl plný elánů, jak jednou změní svět. On jim ukáže, jak se to má správě dělat, že to umí lépe než oni nyní. Tehdy ještě stále věřil ve své schopnosti a možnosti. Nyní, po úspěšném zdolání zkoušky dospělosti, ze svých ideálů povážlivě slevil. Po dalších čtyřech letech (z celkem 13ti v sytému českého školství) na střední ze svého nadšení zkrátka ustoupil. Pochopil, že i když má skvělé nápady a schopnosti, pokud nad ním bude sedět (či u tabule stát) zapšklý člověk plný midnráků, nedosáhne ničeho. Navíc zjišťuje, že ačkoli mu neustále na základní škole tvrdili, že bez gymplu a následné vysoké nebude nikdy úspěšný a bohatý, má dnes mnohem méně lukrativních nabídek na brigádu (či spíše práci, je po těch letech v českém školství natolik znechucený, že jej další studium absolutně neláká) než ten blbeček, jak mu s oblibou učitelky na ZŠ říkaly, který se vyučil stolařem, elektrikářem, instalatérem... a dnes se o něj může trh práce porvat.
Zkrátka, dnes školství hnípe a místo aby rozvíjelo talent uspěšných lidi, naopak ho raději zadusí v samém počátku. A tenhle trend nezvrátní ani státní maturita či školní vzdělávací program, jenž se stává noční můrou všech kantorů-nebyrokratů.
