V zajetí kompjůtrů – vstupní školení v nové práci
fiktivní příběh na pokračování
Aby toho nebylo málo, jinak celkem normální školitel si zrovna dnes musel vzpomenout na debilní pravidlo pozdního příchodu – zpěv. Už tak mám z celého toho školení pocit, že rozumím tak akorát na úvod „Dobrý den“ „dáme si pauzu na kávu“ a „tak zase zítra v devět, nashledanou“ a teď k tomu ještě budu před víceméně cizími lidmi (školení začalo před cca týdnem) muset zpívat. Já.. já která si o svém zpěvu myslím své a zároveň já, která by se nejraději viděla touhle dobou ještě v posteli s kávou na dosah ruky. Ale tak co už, co se má stát, ať se stane, alespoň to pojmu humorně. Hned po vysvětlení novým kolegům i školiteli co se mi ráno ve výtahu povedlo, začínám nesměle první slova známé skladby od Beatles: „Help, I need somebody..“ Úspěch byl nečekaně velký.
Naštěstí mi po druhé sloce dali pokoj a poté i pauzu, takže byl prostor pro kafe a následně i cigáro venku s kolegy, kde se probíraly novinky dnešního dne. S překvapením zjišťuji, že z původních třinácti je nás už jen jedenáct a že tak zůstáváme v práci už jen dvě, které nemáme, na rozdíl od ostatních, zatím v oboru praktické zkušenosti. No hned je na světě krásněji, takže příště jsem na řadě: „Pujčte mi někdo prosím cigaro, to musím vydýchat. Ještě oheň, dík.“
Po přestávce to není o moc lepší, tři kolegové sedící v mém bezprostředním okolí se asi nudí a tak pomocí mailu začínají rozjíždět partii lodí a docela u toho hlučí, takže mám ještě větší problém se soustředit na výklad a psát si poznámky. Aby toho nebylo málo, ten flegmoš po levici si ze mě zase utahuje, že si nedělám poznámky, ale píšu nová skripta pro další várku lidí na školení. Naštěstí se situace obrátí po obědě k lepšímu, školitele to očividně taky přestává bavit a vyhlašuje embargo na outlook. Konečně na chvíli relativní klid na výklad. Je toho ale tolik, že mě to postupně taky otupuje a přistihnu se, jak zkouším na hodinkách hypnotizovat ručičky, aby se hýbaly rychleji. Smůla, byť jsou z Číny, jdou přesně a čas v práci urychlit neumí.
A hlavní poznatek dnešního dne? Musím si zítra přinést kafe a hrníček, jinak na tom sice skvělém, ale drahém z kantýny zrujnuju rozpočet ještě před první výplatou. V pět konečně můžeme odejít, nicméně mě domů čeká ještě cca 40 minut kombinovaných v rozhrkané Karose a přecpané tramvají na závěr jako bonus. Ať žije nová práce!
Jiří Opálka
Rok s Coronou
Po dlouhé úvaze, zda se připojit k mnoha jiným, jež o výše zmíněném tématu již hodně napsali a zajisté ještě napíší, jsem se dnes zpoza zavřeného okna (stejně jako cca 10 milionů obyvatel ČR) v uzavřeném okrese rozhodl reagovat.
Jiří Opálka
Slunečno, občas déšť
Stručné zamyšlení se nad počasím, vztahy.. a pár fotek. Docela dlouho jsem zvažoval, zda vůbec publikovat, ale nakonec, posuďte sami.
Jiří Opálka
Cestou necestou po Evropě
Tři roky za volantem Fiatu s frigem za zády. Stovky tisíc kilometrů dálnic, okresek, úzkých uliček center měst, krávy či osli na cestách (zejména Rumunsko a D1). Asi 1500€ na pokutách.
Jiří Opálka
Setkání s migrantem na Irunu /2015/
Budou to pomalu čtyři roky, co jsem v květnu 15 byl donucen svým tehdejším šéfem strávit několik dní ve španělském Irunu. Ne že by mi to až tak vadilo. Irun je hraniční přechod mezi Francií a Španělskem, víceméně na pobřeží.
Jiří Opálka
Auto versus MHD
Jako každý podzim je nejen (i když hlavně) v Ostravě diskutováno o smogu, smradlavých autech a ekologické HMD (lokální průmysl zde řešit nebudu).
Jiří Opálka
Vize budoucnosti dle H.P.
Na základě nejnovější studie bylo prokázáno, že sága o čaroději H. Potterovi je v podstatě, stejně jako dříve dílo Julese Verna, náhledem do budoucnosti.
Jiří Opálka
Rok a čtvrt po mostě ve Studénce
V neděli před půl jedenáctou to bude přesně 15 měsíců od chvíle, kdy kousek za nádražím ve Studénce spadl most z Butovic na Novou Horku.
Jiří Opálka
Závěr pohádek?
Jistě každý kdo někdy vyprávěl dítěti pohádku zná ono hrozivě znějící "A co bylo pak?" Pojďme se podívat, jak by asi mohly některé pohádky skončit.
Jiří Opálka
Kontroverzní článek
SMAZÁNO SMAZÁNO SMAZÁNO SMAZÁNO SMAZÁNO SMAZÁNO SMAZÁNO SMAZÁNO SMAZÁNO SMAZÁNO
Jiří Opálka
O kobzolach vědecko-sentimentálně
kratce, bo hlad je sviňa Jak už to tak někdy bývá, z hladu napadají člověka různé nápady. Jednou blbosti, jindy zase logické myšlenky. Jak dopadlo políbení můzy u mne při přípravě oběda ještě zcela nevím, možná vznikne článek úžasný a na úrovni, možná paskvil.
Jiří Opálka
Žít a zemřít
Každý, čtouce tento příspěvek, žije a jak je patrné nejen z nadpisu, zemře. Otázkou zůstává, co si s sebou do hrobu vezme a zejména pak, co zde po sobě zanechá.
Jiří Opálka
Ekoterorismus - zkáza sifonu a oslava lidské blbosti...
V poslední době není snad týdne, kdy by v některém z médií nebyla zpráva o globálním oteplování, o mizících neobnovitelných zdrojích, o nutnosti chovat se ekologicky, jíst BIO a hlavně geneticky neupravovat!
Jiří Opálka
Asi z nich vyrostou ještě větší blbci než jsme my...
Krátké zhodnocení třinácti let v systému českého školství.. bohužel není psáno v nadsázce.
Jiří Opálka
Kalderáni a jejich stručná historie
V rámci vývoje (který nebyl dokončen a zbylo z něj jen pár fragmentů - mezi jinými i následující text) sfici projektu vznikl i tento text o Kalderánské rase. Zařazení do kategorie experimentů jasně napovídá, že text nelze brát zcela seriózně.
Jiří Opálka
Bajka o sově
Zadání bylo jasné - vytvořit bajku. Jak se povedla, je na vašem posouzení...
Jiří Opálka
Zpátky za zimou...
Jako první článek právě vznikajícího blogu jsem zvolil text z konce letošního února, pojednávající o ne zrovna ideální situaci na tuzemských svazích.. snad některé zaujme i v nynějším parném letním počasí a příští rok se na horách zamyslí, jak se chovat.
- Počet článků 17
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 684x